Nad starou kronikou III

Tábor v roce 1969

Vladimír Čech – Básník

30. března 2009

Dnes se naposledy vrátíme ke staré kronice 29. dívčího oddílu, abychom společně nahlédli do jejích zažloutlých listů.

Hned na začátku se dozvíme, jak děvčata prožila svůj první letní tábor v roce 1969. Pak následuje slíbené prázdninové dobrodružství a celý náš miniseriál symbolicky uzavírá poslední kronikový zápis, ve kterém je vylíčena oslava Dne sesterství v únoru 1970. K té se zároveň váže již dříve zveřejněné věnování představitelů Junáka, bratra Rudolfa Plajnera a sester Vlasty Koseové a Mackové.

Ale dost bylo řečí. Nyní se pohodlně usaďme u monitoru počítače a nechme se unášet vyprávěním neznámých autorek z doby před 40 lety.

Náš první tábor 29. 6. – 20. 7.

Náš první skautský tábor jsme měli asi 2 km od vrcholových Janovic u malé vesničky Mrvice, u lesa.
Tábořiště mělo 2 louky, na jedné byl chlapecký tábor a na druhé dívčí tábor. Mezi nimi byla kuchyň.
Počasí jsme měli krásné. A koupaliště blízko.
O bojové hry nebyla nouze. Byly vždy velmi dlouhé někdy i 15 km. Ty byly z nich nejhezčí.
Táboráky jsme měli také. Pořádaly se asi 3 zábavné a 1 slibový.
Velmi nás potěšil bratr Jandus, který se na nás přijel podívat. K obědu byly vdolečky s borůvkami, které mu velmi zachutnaly.
Asi v půli tábora přijela Iva a Vláďa Součkovi, kteří trávili 1 rok v Americe.

Zápis z tábora 1969
Zápis z tábora 1969

Nejhezčí zážitek z tábora byl přepad. Tohoto přepadu se zúčastnily jenom skautky.

Program
1. Táborák
2. Večerka
3. Porada skautek.
4. Odlákat chlapeckou hlídku z tábora.
5 Pomocí Nadi jsme vytáhli hlásku a se sekerou odnesli do dív. tábora.
6. Přeprava ešusů a prádla do našeho tábora.
7. Hláska dostala místo na latrýně a ešusy s prádlem v koupacím stanu.
8. Dvou hodinový spánek.

Následky.
1. Budíček v 7.00 hodin.
2. Chlapci zjistili ztrátu svých věcí.
3. Borek chodil překvapeně a ustrašeně v trenýrkách po táboře.
4. Chlapci vyzvídali na děvčatech, jestli se jim též něco neztratilo.
5. Malé světlušky, nic netušíc, prozradily úkryt hlásky chlapcům.
6. Před nástupem jsme chlapcům napsali dopis, který Naďa nepozorovaně dala Borkovi do stanu.
    Dopis obsahoval tuto zprávu: Při raním nástupu v 8.30 hodin si přijde celá družina, která měla v noci službu, pro své věci do dívčího tábora.
7. Stydící se družina Bobrů se chystala do dívčího tábora. Došli ke kuchyni, od které jim trvalo asi 20 minut, než došli do dívčího tábora,
    který byl od kuchyně vzdálen asi 60 m.
8. Nakonec si své věci přeci jenom odnesli.
9. Toho dne měl v kuchyni službu Jirka Zeman se svou družinou. K obědu byly řízky, kterými se chlapci pomstili děvčatům.
    Děvčata totiž dostala ty nejmenší řízky.

K oslavě Dne sesterství

A zde, jako třešnička na dortu, poslední, osamocený zápis v kronice:

Zápis z 22. 2. 1970

22. ÚNOR

22. únor je Den sesterství, který jsme oslavovali v Kulturním domě. Oslava byla v neděli a tak jsme uspořádali v sobotu brigádu. My skautky, jsme si vzali na starost sál v kterém se oslava konala. Studenou vodou jsme vytíraly podlahu a otíraly židle.

Druhý den ve 3 hodiny odpoledne, oslava začala. Měli jsme pozvanou sestru a bratra náčelní. Ale i jiné sestry a bratři se byli na nás podívat. Po krátkém projevu sestry Karly Lebedové přednesla Martina Knížková z 10. dívčího oddílu báseň. Také my z 29. dívčího oddílu jsme přispěly několika básněmi. Všichni jsme se rozveselili vypravováním Zuzana Knížkové o přepadu skautů na táboře. Také bratr se sestrou náčelní vzpoměli na svoje mládí ve skatingu. Na konec jsme se rozloučili písní "Valčík na rozloučenou".

Béďa


Tím naše listování kronikou definitivně končí. Na samý konec, pro ty trpělivé, ještě odhalím jedno malé tajemství.

Kdysi dávno pronesla sestra Karla Lebedová na adresu kroniky následující slova: "To je poklad. Líbo, tu kroniku nedávej z ruky!" A protože Líba Ježková tento příkaz po letech porušila, podařilo se nám ony skoro zapomenuté příběhy na chvíli oprášit.