Po stopách Svojsíkových na Vorlovy

Hana Nováková

14. října 2012

Druhou říjnovou sobotu 13. 10. 2012 sešlo se na autobusovém nádraží Praha-Florenc 7 statečných a pes – Marcela, Líba, Matylda, Básník, Tomáš, Drsňák, Hanka a Bárt. Organizátor výpravy B007 ze sebe vydal to nejlepší. Po děsivé předpovědi počasí a deštivém pátečním večeru nás u autobusu kromě Marcelou zakoupených místenek přivítalo i slunce a pěkných 12 stupňů. Během dne to chvílemi bylo i na triko, ovšem, nepředbíhejme.

Autobus nás po rozhrkané dálnici dopravil do Humpolce, kde jsme roztřesené vnitřnosti okamžitě uklidnili přísunem kávy, dortíčků, pendreku a 20 dkg vlašáku v příhodně umístěné lahůdkocukrárně. Po nezbytném úvodním fotu u informační tabule jsme se jali následovat humpoleckými ulicemi tu jedinou přesnou mapu, která nás po chvíli dovedla k branám rodinného pivovaru Bernard. V protější podnikové prodejně jsme zakoupili iontové nápoje a již vzhůru do luk a lesů.

Nezbytné úvodní foto Vzhůru do luk a lesů Energie ze 14° nepasterizovaného nápoje Zavřený hrad
Nezbytné úvodní foto Vzhůru do luk a lesů Energie ze 14° nápoje Zavřený hrad

První zajímavost – židovský hřbitov z počátku 18. stol., kde jsou pohřbeni např. příbuzní G. Mahlera či F. Kafky – jsme mohli prozkoumat jen kradmými pohledy přes vysokou zeď. Zato zřícenina hradu Orlík (ne, nezabloudili jsme) nás zlákala k přestávce spojené s focením hradu a konzumací svačin a iontových nápojů. Některým z nás vydržela energie ze 14° nepasterizovaného nápoje OX po větší část cesty.

Protože čas letěl jak šílený, zavelel Básník ke zrychlenému přesunu do hlavního tematického cíle výpravy – Orlovské myslivny. Nenechali jsme se odradit rozpory mezi značením tras KČT v terénu a mapách.cz a místo spojené s 1. skautským táborem A. B. (F.) Svojsíka bez problému našli. A dokonce cestou bez velkého bloudění lesem i nasbírali muchomůrky bílé a hřiby červené.
Závěr krásného dne
Závěr krásného dne
U myslivny jsme opět posvačili, prohodili pár slov s vůdcem lesní školy, poslechli si něco náboženských zpěvů a vyměnili vlhké ponožky za suché.

A hurá opět na cestu, tentokrát k památníku básníka J. Wolkera. A tady to přišlo: "Vážený návštěvníku, nacházíš se na kultovním místě českého skautingu v prostoru 1. skautského tábora A. B. Svojsíka. Toto místo je posvátné a proto tě žádáme, aby ses podle toho choval a nic, co vidíš kolem sebe, neničil a neznečišťoval. Za pochopení ti děkují skauti z 1. oddílu Albatros ze Světlé nad Sázavou, správci tohoto místa". Další chvilka odpočinku, tentokrát spojená se vstřebáváním genia loci nebo opravou skautské lilie z šišek a mechu. Někteří z nás zamáčkli slzu dojetí.

Ale to už máme před sebou posledních 3,5 km do opravdového cíle výletu – Lipnice nad Sázavou. Vůdci zamířili k autobusové zastávce zkontrolovat zpáteční spoj, někdo vyběhl k již zavřenému hradu (mimochodem jeden z nejmohutnějších šlechtických hradů u nás) a zbytek držel místo v hostinci U České koruny. Zde sice nebyla příliš ochotná obsluha ani levné menu, ale kvalita jídla a Haškova Lipnického speciálu z produkce pivovaru Bernard nám umožnila vychutnat závěr krásného dne.

Prožitek z výborně připraveného výletu, dokonale objednaného počasí a prima společnosti nám nezkazila ani delší cesta busem a vlakem do Prahy. Dorazili jsme uondaní, ale spokojení. Věřím, že příště nás vyrazí víc!