Bledulovým Sobotním PEKLEM (BSP) 28. 3. 2015

Jiří Novák – Drsňák

29. března 2015

Za výpravu BSP do národní přírodní památky Peklo může nezmar Marcela. Snad nám náčelník odpustí, že to byla jednodenní výprava mimo rámcový kalendář akcí na letošní rok.

Kéž bych to samé mohl...
Kéž bych to samé mohl...
Na Marcelin email jsem musel zareagovat a nebyl jsem sám:-) No, posuďte sami (autorsky zkráceno):

"Ahoj OSaPáci, ... dovoluji si nabídnout vám další mimořádnou akci. Tentokrát trochu pohybu v jarní přírodě. Chystám se koncem příštího týdne za bledulemi do údolí Robečského potoka, zvaného Peklo ... Začíná v Zahrádkách u České Lípy a končí v hospůdce v České Lípy ... – jeli bychom v sobotu 28.3. ... Kdo se mnou pojede?"

Líba přislíbila zajištění hezkého počasí:

"Ahoj Marcelo, vypadá to lákavě a tak se hlásím. Objednám sluníčko :-) Líba"

a já vyhledáním starého tábořiště:

"... napad s Peklem je duvod roztancit pohorky v mistech, kde jsem byl na letnich ‘skautskych’ taborech
v '80tych letech :)"

Startovací bod v Zahrádkách u České Lípy restaurace U Staré Pošty, kam jsme z Prahy jeli busem, mne nadchl dobovým stylem. Kéž bych to samé mohl napsat o kávě či jídle. Venku jsme pak zkontrolovali, zda nám Marcela nelhala s dvakrát lomenou výpustní propustí Novozámeckého rybníku – nelhala:-) Z všudypřítomných pískovcových skal jsme byli u vytržení, jak malý děti.

Cestou do Pekla jsme minuli vyhořelý Nový zámek v Zahrádkách, ale ani malinko se nezdrželi sebemenší prohlídkou – Marcela už na dálku cítila rozkvetlé bledule a nepřipustila zdržování!! Ani další přírodně-lidská zajímavost před osadou Karba – v pískovci vytesaný příbytek "Zdař Bůh " ji nepřinutil se pozastavit. A to zde probíhala výstava fotografií "100 let okolí" s prodejem klobásek z ohýnku, piva ze Svijan a dalších lákadel!

Velmi krátce jsme mohli obdivovat železniční "ocelový viadukt s pěti pískovcovými oblouky o výšce 24 m a celkové délce 209 m" (citace z Wikipedia.cz).

Hnáni otrockou vůdkyní a její touhou po bílých kvítkách jsme záhy skutečně přišli na začátek naučné stezky, jak píše wikina: "navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucích bledulí".

Bledulí bylo skutečně, až zrak přecházel. Líbou zajištěné hezké počasí přilákalo na bledule i spoustu jiných dalších turistů, z nichž mne taky přecházel zrak. Údolí Pekla si totiž pamatuji jako opuštěnou, tichou, málo navštěvovanou lokalitu přírody. Samozřejmě pohyb v přírodě je pro nás OSaPáky radostný i s takovým množstvím ostatních turistů. Na konci naučné stezky u Skautské skály jsem ostatním ukázal poblíž tábořiště mého Nymburského oddílu v letech 1980 a 1981. I na tomto místě jsme potkali skupinku vypadající jako skauti. Zde jsem, jak jsem později zjistil v České Lípě, prohrál pivo – Marcela měla pravdu, kdeže se nachází obec Sosnová.

Skalní masiv, kterému jsme v době tábořeni romanticky říkali Krvavá skála, protože při západu slunce byl skutečně rudý, se jmenuje Skautská skála. Název zřejmě odráží skutečnost slibové skály s několika jednoznačnými skautskými symboly – Skautskými liliemi. Tyto symboly byly několikrát záměrně poničeny až odstraněny. Letopočet 1970 u jednoho z nich je vše vypovídající...

Do pískovcových skal je díky jejich měkkosti velmi jednoduché cokoli vytesat. I wikina na to upozorňuje např.: "Na českolipské straně údolí jsou na skalách vyryty reliéfy, podobizny bez popisu. Jejich autory byli Erich Hockel (podobizna Friedricha Nietzscheho, podobná Stalinovi)...". Tehdy jsme rytinu samozřejmě považovali za podobiznu Stalina.

Cesta do Lípy přes Dubice byla plna silného slunce – Líba to prostě objednala báječně. Českolipské náměstí bylo krásné, historické i upravené. Přesto nás Marcela z něho odvedla jen za roh, až přímo do nebe.

V nebi můj zápis ale nekončí, protože ještě cestou na zpáteční bus do Prahy jsme obdivovali mostový poklopový jez.

Ze zápisu je snad nad slunce jasné, že ten, kdo s námi nešel, jednoduše prohloupil! To potvrdí účastníci: Marcela, Jirka Váška, Líba, Helena a Aleš Kymličkovi, Drsňák.