Zápis (1. 2. 2017)
dne 4. února 2017
  • Stalo se nedávno

Od rána si říkám, večer bych jít někam měl,
hlava bolí, mozek volá, co já jenom jsem to chtěl.

Večer už je na spadnutí,
v hlavě stále stejné pnutí.
Hlad i žízeň myslet nutí,
sláva, nazdar, už to znám,
pod Říp spěchám, peníz mám.

Trochu pozdě, ale včas, Aleš slaví Birthday,
skauty vítám, Hanku líbám, na zdraví si prcka dej.

Veselo je jako vždy, večer pěkně plynul,
pod okny se Drsňák s náklaďákem mihnul.

Co nového, co se stalo, a co asi letos bude,
každý nápad, velká výzva, nuda letos zas nebude.

Pod stolem je opět živo, psíci leží vychovaně,
na stole se jídlo kupí, jako vždycky vrchovatě.

Nemoci, úrazy a také brzký důchod,
k vášnivé to debatě, opět pádný důvod.
Vzájemně se trumfujeme, kdo má větší úraz,
zvesela to pozoruji, toť dojemný je úkaz.

Večer už je za námi, do sněhu se boříme,
do tepla a do postýlek v myšlenkách se noříme.

Dobrou!