Kronika

Píše se rok 2019 a také letos se často připomínají události před 50 lety. Pro bělohorské skautské středisko byla tou nejvýznamnější stavba vlastní klubovny. Původní Skautský domov v Borovičkách zkonfiskoval na konci roku 1949 Svaz české mládeže a později ho začal užívat jezdecký oddíl TJ Jiskra. Jeho navrácení nebylo průchodné. Proto se středisko po letech znovu vrhlo do stavby klubovny nové, i když skromnější.

Klubovna vznikla rekonstrukcí boční přístavby tehdejšího kulturního domu Zdeňka Nejedlého v Řepích, na dohled od kluboven původních a nedaleko těch současných. Nová klubovna měla být jen provizoriem (viz zde), avšak dění v dalších letech tomu chtělo jinak.

Perlou klubovny se stal klasický zděný krb umístěný v čele největší místnosti a technologickou zajímavostí, která předběhla dobu, "plovoucí podlaha" navržená bratrem Laplou. Ta spočívala ve volném položení prkenné podlahové konstrukce na pískové podloží.

Takto popsal stavbu klubovny Petr Knížek v kronice 10. chlapeckého oddílu:

STAVBA KLUBOVNY

Středisko se rozhodlo, že postaví klubovnu v přístavku kulturního domu; tento přístavek nám dal narodní výbor. Pracovali jsme každou středu a sobotu od září do prosince. Výstavby se ujal chlapecký oddíl.

Klubovnu navrhl br. Platil a tak se mohlo začít. Odborné práce nám pomáhali dospělí, ale i my jsme se za krátkou dobu naučiti několika řemeslům. Při stavbě se přihodilo mnoho různých příhod.

Cihly, písek, nářadí a různé věci k práci potřebné jsme dali všelijak dohromady.

Tak většinu cihel jsme získali s vlastním sběrem na skládkách u Vypicha a v okolí Břevnova. Byla vyhlášena akce každý Junák nebo Skautka alespoň tři cihly. A byli jedinci, kteří tento požadavek několikanásobně překrocili.

Písek na maltu jsme přiváželi na dětských kočárcích z nedaleké pískovny. Do nejnamahavější práce – míchání malty – jsem zapojili stroj, míchačku, kterou nám půjčil nár. výbor.

Řadu prací provedli starší bratři většinou otcové, řada stavebních úprav nese stopy našeho budování, avšak na stavbu krbu jsme přizvali zednického mistra Theodora.

Třebaže nám počasí přálo měli jsme obavy, že stavbu nedokončíme do zimy. Byl proto všem bratrům a sestrám zaslán leták. Malíř byl skoro prorokem V době, kdy jsme měli otevřenu střechu, neboť se budoval komín u krbu napadlo 30 cm sněhu. I přes tyto nenadálé okolnosti se nám podařila stavba klubovny ukončit těsně před mikulášem. Zbýva sice dokončit řada vnitřních úprav, ale máme již střechu nad hlavou a věřte posezení u praskajícího krbu je nám tou nejlepší odměnou za ty mozoly, rozpraskané ruce, zacákané obličeje a další stavební útrapy.

6. 1. 70 zapsal Petr