Kdysi

V těchto dnech vrcholí okurková sezóna, proto neuškodí trocha kratochvilného čtení. A bude to opravdový skvost.

Desátý pražský oddíl pod vedením Václava Vodenky totiž kdysi patřil nejen k elitním skautským oddílům z hlediska své činnosti, ale vzorové byly i jeho kroniky. Pojďme tedy letmo nahlédnout do jedné z nich. Vybral jsem "táborový deník" z roku 1930.

Sám název útlé knížečky pečlivě svázané Václavem Vodenkou napovídá, že je v ní popsáno, jak chlapci z 10. oddílu prožili jednotlivé dny na letním táboře u Orlíku pod Krkavčí skálou, a to od 5. července do 18. srpna 1930.

Předpokládám, že zdatní počtáři jsou nyní dozajista v údivu nad uvedenými daty. Ale ubezpečuji, že údaje jsou správné. Oddíl bratra Vodenky pořádal své letní tábory v délce okolo 6 týdnů běžně. Z pohledu dnešních vedoucích, dětí, ale i rodičů, něco nepředstavitelného.

Nemáme sice prostor, abychom se zde podrobně věnovali všem pětačtyřiceti barvitě vylíčeným táborovým dnům, ale věřím, že i dílčí ukázka zaujme.

Nejprve se prostřednictvím obrazových příloh podívejme, kdo se tábora zúčastnil, jak tábor a jeho okolí vypadalo, s jakými pocity tábor prožíval jeden z jeho mladších účastníků, nebo kdo tábor navštívil a jak se o jedné z návštěv psalo v Národních listech.


Pro představu dále uvádím deníkové záznamy alespoň několika táborových dnů. Jednak hned toho prvního, který skauti strávili převážně cestou z Prahy na tábořiště k říčnímu břehu nedaleko Orlika nad Vltavou.


Potom takzvaného "leteckého dne", který si v ničem nezadal s pověstným "leteckým dnem" pořádným přesně o 60 let později na táboře Desítky u Zbyslavi bratrem Drsňákem.


A konečně posledních dvou táborových dnů, které byly sice vyplněny "jen" bouráním tábora a návratem do Prahy, přesto i při tom chlapci zažili nečekané překvapení.


Závěrem vyhlašuji prázdninovou hádanku: pokuste se uhodnout jméno autora, jenž tento výpravný táborový deník sepsal a ilustroval. Pokud se to někomu povede, slibuji, že se k osobě autora někdy v budoucnu vrátím. Byl jím totiž významný člen tehdejší Desítky, ale současně i postava zahalená dosud trvajícím tajemstvím.

A zcela nakonec drobná poznámka – tábořiště pod Krkavčí skálou se dnes sice nachází hluboko pod hladinou vodní nádrže Orlík, avšak na Krkavčí skálu s vyhlídkou na přehradní jezero a Žďákovský most se lze stále vypravit.


Jako první hádanku správně vyřešila Marcela. Autorem táborového deníku byl Zdeněk Adler, jeden z rádců 10. oddílu. Ten své jméno na titulní straně deníku zašifroval pomocí přesmyčky do slova „lared“. Nalézt správné řešení muselo být pro ostřílené luštitele Lubošových šifer a tajenek dozajista hračkou. Splněný slib naleznete v mém dalším kronikovém příspěvku.