Os10 2. 9. 2015
dne 3. září 2015
  • Stalo se nedávno

První poprázdninová schůzka pod Řípem byla po dlouhé době neobyčejně příjemná, především díky venkovní teplotě, která po mnoha dnech spadla pod 25 stupňů. Už jsme si nepodávali zpocené ruce, neměli mokré svršky, naopak, některá děvčata měla i svetry.

Přiměřená účast 10–12 přátel dovolila, abychom navzájem slyšeli, co druzí povídají. A že se toho opět semlelo. Nejvíc téma dovolených minulých a také budoucích. Jak v Čechách, tak v zahraničí, s vnoučaty i bez nich, na vodě, po horských masívech, ale i na chatách. Zážitků bylo mnoho, např. voda bez vody, hledané a nenalezené památky, v parném létě šplhat do hor po sněhu.

Neopomenuli jsme téma politické, především migrace do Evropy. Padaly různé návrhy, jak tuto situaci řešit: vracet, nepouštět, postavit z nich vojsko (beztak jsou to samí mladí kluci) aj.

Zaujala mne Marcela se svým velkým zapálením pro sestavení rodinného kmene, kdy je nutné dlouhé hodiny hledat v matrikách. Zašla až tak daleko, že cestovala po republice a na mnohých místech si informace ověřovala. Ocitla se až v 17. století. To je výkon!

Obchodní centra – nešvar moderní doby, velký boom let 90. Když do nich dnes vejdete, nestačíte se divit, kolik jednotlivých obchůdků bylo zrušeno a kolik jich zeje prázdnotou. Výjimku tvoří důchodci a rodiny s dětmi o víkendech – jezdí tam na výlet s obědem – smutné.

Bouračky, úrazy, pojišťovny – všichni jsme již zažili nějakou tu pohromu.

Nakonec se potvrdila účast na zářijové akci a s pocitem plného bříška jsme se poměrně brzy rozešli.

A vtip na dobrou noc.

Baví se dva chlapi.

"Ty, poslouchej, prý máš tchyni v nemocnici, co je?"

"Ale, řekli nám, že se máme připravit na nejhorší."

"Jak na nejhorší?"

"Pozítří nám ji pustí domů."

Autorem byl Zdeněk Hurník.