Letošní poslední, předvánoční posezení pod Řípem (5. 12. 2018)
dne 9. prosince 2018
  • Stalo se nedávno

Je chladno, po dešti, tma. Ale u dvou stolů pod Řípem již sedí přátelé v teple a suchu. Jen vejdeme s Jirkou a naším psem Arrym, hned se jim rozzáří oči a počastují nás svými úsměvy. Podáme si ruce a pevně (bez výjimky) je sevřeme.

NEJHODNOTNĚJŠÍ DAR ČLOVĚKA JE PŘÁTELSTVÍ.

PŘÁTELÉ

Patřit mezi vás je štěstí.
Býti vás hoden je závazek.
Žít s vámi znamená
dívat se do zrcadla
a vidět tam vás
místo své vlastní tváře.
Čítal jsem mnoho knih
o pevných a věrných přátelstvích.
Nepoznat vás,
neznal bych však
a nepochopil,
co vlastně tvoří
takovou příbuznost.

(Toto je báseň mého tatínka Emanuela Kupčíka, vystihující mé pocity.)

A dodávám,

ŽE KOŘENÍM ŽIVOTA JE HUMOR.

Přichází vždycky v pravém okamžiku
jako nejpřesnější lukostřelec,
jako přítel radosti,
jako utěšitel bolesti,
jako přemožitel obtíží,
pokořitel malichernosti,
jako dar rozumu,
abychom pocítili,
že nejsme na světě sami.

A já už jen dodám, že se na vás všechny, i na vás, kteří jste dnes nemohli přijít, těším. Těším se na vaše úsměvy, na další setkání. Jste totiž mými přáteli.

Přeji vám krásné, klidné vánoční svátky a v novém roce 2019 spousty nevšedních zážitků, a především zdraví.

TO JE TO NEJCENĚJŠÍ.