Hvězda už nezáří

Vladimír Čech – Básník

30. ledna 2009

Před dvěma týdny jsem v této kronice zabrousil do let 1989–1990, kdy jsme na Bílé Hoře po 20 letech začali znovu budovat naše středisko. Můj článek záměrně končil létem 1990 a přípravou prvního "polistopadového" skautského tábora ve Zbyslavi.

Titulní strana časopisu HVĚZDA

Zde by měl totiž svým příspěvkem volně navázat bratr Drsňák a další, aby byl pohled na tehdejší události pestřejší.

Nicméně, v souvislosti s uvedeným článkem jsem v bělohorském skautském "archivu" narazil na zajímavé dokumenty, které si zaslouží vyzvednout z hlubin zapomnění. Proto se ve svém přemítání na okamžik přenesu zpět do devadesátého roku minulého století.

Na podzim onoho roku se několik členů našeho chlapeckého oddílu dohodlo, že budou vydávat svůj vlastní oddílový časopis HVĚZDA. Byla to ryze jejich vlastní iniciativa, a když se dnes začtu do těch časem zažloutlých ručně psaných stránek, musím před nimi symbolicky smeknout klobouk. Jsem přesvědčen, že například po přečtení příběhu "Pomáháme panu Sirotkovi" by zamáčkl slzu – a to beze vší ironie – i Jaroslav Foglar.

Bohužel, každá mince má dvě strany. Jedna věc je snaha a počáteční nadšení a druhá věc, jak to v životě často bývá, vůle vydržet a schopnost "prodat" výsledek. A tato poučka se i zde brzy naplnila. Časopis přežil pouhá tři čísla – nulté, první a druhé.

Zatímco v úvodníku nultého čísla (moderně bych tomu měl říkat editorial) jeho šéfredaktor nešetří optimismem a plány do budoucna, o dva měsíce později se již smiřuje se zánikem redakce a těmito slovy činí poslední pokus o záchranu časopisu:

Kdo že to zbyl z naší slavné "redakce". Pouze jeden. Je to smutné. Ano u zrodu našeho časopisu bylo mnoho ochotných lidí, a teď? Nelíbí se VÁM, že je v časopise zatraceně málo kreseb? Není kdo by je kreslil. Moje karikaturské kresbičky nevystihnou přesně to co by měli. Mluvím zde do duše všem, kdo se tak angažovali a teď si časopisu ani nevšimnou.

Podobný osud jako nepravidelník HVĚZDA pak v devadesátých letech potkal řadu dalších, daleko významnějších časopisů a novin. Za všechny připomenu můj oblíbený časopis Reportér, který začal po dvacetiletém zákazu v roce 1990 s velkou slávou vycházet, aby zakrátko, po dvou letech, v prosinci 1992 navždy skončil.

Když potom sleduji současné dění okolo skautských časopisů vydávaných ústředím Junáka, obávám se, že ke stejnému osudu pomalu směřují i ony.

Závěrem si ještě jednou vypůjčím slova tehdy 14letého Jakuba Alta z posledního čísla časopisu HVĚZDA:

Doufáme, že náš časopis nikdy nezanikne, o to se můžete postarat i VY, když nám do redakce napíšete, nebo jinak zdělíte co bysme měli všechno do časopisu psát. Věřte, že psát takový časopis není jen legrace, ale i velké odříkání. Že ne? A co když chcete jít s kamarádem ven a ještě není nové číslo hotovo. Asi tak to je s časopisem.

Sám bych jen doplnil: "A asi tak to je i s webovými stránkami.".

Doufám tedy, že nám stránky ještě chvíli vydrží a zejména bych si velmi přál, aby vydrželo i skautské hnutí v Čechách. K tomu může alespoň trošičku přispět každý z nás.

Zde si můžete prohlédnout jednotlivá čísla časopisu HVĚZDA:

Nulté číslo (soubor pdf o velikosti 2,37 MB)	1. číslo (soubor pdf o velikosti 3,36 MB)	2. číslo (soubor pdf o velikosti 2,31 MB)