Dionýsie 2009

Marcela Nováková – Maud

29. března 2009

Tak máme další Dionýsie za sebou. Tentokrát v pořadí 20. "novodobé". A protože jubileí není nikdy dost, tak letos tomu bude už 90 let, co byl založen 10. skautský oddíl – tzv. "Desítka", jeden z předchůdců našeho současného 10. střediska Bílá Hora. Toto výročí také připomněl v úvodu večera Ďábel a rozdal k tomu účelu vytvořenou malou brožurku – rekapitulaci vzniku a vývoje Desítky (mimochodem velmi chvályhodný počin).

Všeobecná účast tentokrát nebyla valná. Doufejme, že jen dílem náhody byla co do počtu slabší družstva roverů a původních Bělohoráků. Naopak musím pochválit účast našich barev = družstvo "mladších oldskautů" (není to protimluv? :-): Básník, Drsňák, Jirka Hainý, a něžné pohlaví zastupovaly Blanka Zákostelnová, Markéta Hainá a já.

Krátce po 18. hod vypukla zábava. Program opět zajistili s invencí sobě vlastní Jelena a Ďábel, a abychom se nebavili "na sucho", o to se tradičně postaraly sestry z vedení střediska Jitka a Petra. Až je mi trochu hanba, že jen tato děvčata se pokaždé dobrovolně zřeknou vlastní zábavy a věnují čas a práci přípravě pohoštění, aby bylo dobře druhým. A to mají za sebou rušný den jarních rukodělek s dětmi!

V soutěžních kláních jsme neznali bratra ni sestry. Do každé bitvy jsme se vrhali s válečným pokřikem: "2,5 bodu musí být naše!" (ti, co nechápou = nebyli účastni, mají smůlu) a abychom pomohli Ďáblovi ve vyhodnocování, ochotně jsme ho osvěžovali jednohubkami, event. dalšími mlsy z našeho bohatého stolu :-) Vědomostní soutěž byla tentokrát z historie Desítky. Tady přispěl značnou měrou znalostí Básník (jednak dobře poslouchal Ďábla v úvodu a druhak mu zcela nedávno prošlo rukama několik materiálů k tomuto tématu), v tvořivé části (malování vajec a pletení pomlázky) byly výrobky manželů Hainých úžasné a bezkonkurenční a ve sportovním dvojboji střílení papírových koulí na branku pomocí vyrobených pomlázek excelovala veškerá mužská část našeho družstva. Na Blanku a mne zbylo povzbuzování, čehož jsme se zhostily víc než dobře.

A kdo myslíte, že vyhrál? Nebudu dlouho napínat, nejlepší jsme byli MY! Na druhém místě se umístilo družstvo roverů, třetí byli Desítkáři a bramborovou medaili vybojovali Bělohoráci (na omluvu budiž řečeno, že byli početně nejslabší). Sladkou odměnou nám byl velký pytel slaných brambůrků, které jsme svěřili do úschovy Básníkovi, aby je přinesl za pár dní na aprílovou schůzku klubu oldskautů.

Večer to byl příjemný, pobavili jsme se, nasmáli do zásoby a těšili se z vědomí, že středisko existuje, že jsme zase pospolu, a že skautská idea je pevná a přežije všechna protivenství.