Hora Bezděz (aneb trocha zeměpisu k chystané zářijové výpravě)

Luboš

3. srpna 2009

Jak dostal Bezděz jméno, je notoricky známo. Hoře dal jméno Václav II., který zde byl vězněn Otou Braniborským coby 12letý jinoch. Jistě to pro něho musel být běs i děs. Odtud jméno hory "Běs děs".

V pozdější době byla hora zdolána horolezci, kteří ji po jejím pokoření přejmenovali na "Bez děsů", čili "Bezděs". Výstup za krásného letního dne byl totiž bez problémů a děsů.

Ještě později bylo jméno hory zkomoleno na dnes nejvíce používaný název Bezděz, ale i tak vyslovujeme "bezděs".

V dnešní době se může zdát paradoxní, že horu museli zdolat horolezci (byli to dne 5. srpna 1226 pytlák Říha z nedalekých Doks a obecní slouha Vašek z Břehyně). Je nutno si však uvědomit, že i když na Bezděz v současnosti šplhají děti i důchodci (dokonce se tam chystá expedice oldskautů z Bílé Hory), výstup na horu není žádnou procházkou. Dnešní návštěvníci mají oproti těm z doby Praotce Čecha obrovské výhody. Vyzkoušené cesty, pevně instalovaná lana a žebříky, lepší vybavení a mnohem důvěryhodnější předpovědi počasí. Přesto Bezděz zůstává nebezpečnou horou i pro tyto klasické a maximálně jištěné výpravy.

V době prvovýstupu Říhy a Vaška nebyla ani přesně známa výška hory. Až indický matematik a zeměměřič z Bengálska byl prvním, kdo určil Bezděz jako nejvyšší horu světa pomocí trigonometrických výpočtů na základě měření theodolitem z 50 km vzdálené Prahy. Před průzkumným měřením byl vrchol zeměměřiči nazýván jménem Peak 3,14.

Teprve v šedesátých letech ČESKÝ ZEMĚMĚŘIČ přesnějším měřením vyvrátil mýtus, že Bezděz je nejvyšší horou světa! V dnešní době je obecně přijímána výška 604 m nad hladinou moře, zjištěná pomocí GPS umístěného na vrcholu hory.

Bezděz má dvě hlavní horolezecké cesty, jihovýchodní z Bělé a severovýchodní z Mnichova Hradiště. Existují však i další méně časté cesty. Jihovýchodní cesta z Bělé je technicky lehčí než severozápadní cesta z Mnichova Hradiště, také proto je mnohem frekventovanější. Jihovýchodní cestou šli rovněž Říha a Vašek. V minulém století byl ovšem výběr cesty předurčen politickou situací v oblasti, neboť Bezděz byl v roce 1948 uzavřen pro cizince.

Většina pokusů o výstup se uskuteční během dubna a května před letní monzunovou sezónou, kdy se také snižuje rychlost tzv. tryskového proudění. Nicméně k pokusům o výstup dochází i po letní monzunové sezóně v září a říjnu. Výška sněhové pokrývky však činí výstupy mnohem obtížnějšími.

Samostatnou kapitolou jsou zimní výstupy, tedy výstupy v období zimního monzunu, kdy horolezci musí čelit polárním teplotám a častým vichřicím. Na druhou stranu v zimě ve středních Čechách občas nesněží. Úspěšných zimních výstupů na Bezděz je méně než pět.

Použitá literatura:
---------------------
1. Vlastivěda ze čtvrté třídy obecné.
2. ŘÍHA, B. Dětská encyklopedie.
3. DOLENSKÝ, J. A KOL. Obrázkové dějiny národu českého. Praha: J. R. Vilímek, 1910.
4. ANDĚL, R. A KOL. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1984.
5. Wikipedia.
6. History revue.