Historie 10. oddílu (V) – Činnost 10. oddílu v druhé desítce jeho trvání
Jan Kuliš – Kulda
30. září 2009
Po provedené adaptaci smíchovské vodárenské věže se do ní 10. oddíl vrátil. A opět byl na čelném místě pražského skautingu. Pro ilustraci skautské práce těchto hochů cituji z časopisu Skaut-Junák z roku 1930, kde pod titulkem "Skautský domov" stojí:
Od posledního vyzvání k upisování podílů Družstva pro stavbu Skautského domova "Buď Připraven" sešlo se třicet podílů. Jsme spokojeni, ač víme, že je to jen nepatrná kapka do moře. Mezi oddíly drží první místo 10. oddíl Praha, vůdce bratr V. Vodenka, který vlastní již čtyři podíly jako celek.
Další zápis jsem našel v pozůstalosti po vůdci Dvojky, bratru Jaroslavu Foglarovi. Ten měl ve zvyku informovat členy svého oddílu o jeho historii krátkými sděleními vyvěšovanými na oddílovém oznamovateli. Cituji:
V roce 1930 konala pražská oblast zájezd do oblasti plzeňské. Byly umluveny i mezioblastní skautské závody. Za reprezentanty Prahy bylo vybráno mužstvo složené z 50 % z členů Dvojky a z 50 % z členů Desítky. No, a potřeli jsme Plzeňáky. Tady vidíte naši vítěznou medaili.
Je známo, a bratr Foglar se tím nikterak netajil, že pro tehdy mladého vůdce byl bratr Vodenka jedním ze vzorů a 10. oddíl dával svým chlapcům za vzor, co do skautského počínání, krojování atd.
 |
 |
 |
|
| Vítězná medaile z mezioblastních závodů skautů z roku 1930 | Stříbrná plaketa Táborů slovanských skautů z roku 1931 | ||
V následujícím roce, tj. v roce 1931, se konaly "Tábory slovanských skautů", a to by ani nemohl být 10. oddíl, aby se jich aktivně nezúčastnil. Dočteme se o tom jednak ve zprávách uveřejňovaných v časopise Skaut-Junák, a jednak v celkovém hodnocení soutěží, jež měl na starosti Sláva Bursík. Členové 10. oddílu byli opět ve vítězné hlídce. Bohužel nám to dokladuje i smuteční oznámení v časopise Skaut-Junák z roku 1932. Cituji:
V sobotu 3. dubna 1932 zemřel v Praze bratr Oldřich Švec, oddílový rádce 10. oddílu pražského. Zesnulý byl skautem tělem i duší. Byl o Slovanském jamboree 1931 vedoucím československé hlídky, která získala přebor slovanských skautů ve skautských disciplínách. 10. oddíl pražský ztratil v něm jednoho ze svých nejlepších a nejobětavějších členů. Čest jeho památce!
 |
| Pohřeb bratra Oldřicha Švece |
Jednalo se pravděpodobně o výraznou postavu 10. oddílu. Do oddílu přišel z bratří Šveců jako poslední – jeho tři bratři již byli členy Desítky. Byl členem pouhých pět let do své smrti. Bratr Václav Vodenka o něm napsal rozsáhlý nekrolog, z něhož vyjímám:
Byl skoro nepostradatelný při všech podnicích, kterých se zúčastnil 10. oddíl. Byl pravou duší praktického skautingu.
Kde on zasáhl, bylo vítězství jisté. Naše Slovanské jamboree jistě by jej postrádalo. Byl on všude: pracoval na výstavce, v táborech a všude tam, kde viděl, že může pomocí svou býti prospěšným. Byl členem skautské hlídky, která zvítězila nejen v závodě národním, ale i slovanském. Pracoval tiše, nenáročně. Skauti, vedeni jeho praktickou metodou, měli vždy úspěch zaručený...
... Jako oddílový rádce byl na pravém místě. Prostou logikou bez pathosu přesvědčil jiné, že nejen povinnost, ale i velká odpovědnost je podmínkou vývoje zdravého skautského hnutí. Srdce i oči měl otevřené pro vše dobré, co může skauting potřebovat. Dokázal tu prostou skutečnost, že každý jedinec může tu povinnost dělati k prospěchu a v zájmu všech. Vůle jeho o spolupráci všech na společním díle byla hlasem jeho svědomí a víry v lepší budoucnost skautského hnutí. To bylo krédo posledních dnů bratra Oldřicha Švece.
 |
| Vítězná hlídka vlčat 10. oddílu z roku 1932 |
Nejen skauti, ale i vlčata 10. oddílu byla aktivní a slavila úspěchy. Opět cituji ze skautského tisku:
Vlčácký závod o totem náčelníka, který uspořádala pražská župa 9. a 10. dubna 1932, vyhrála smečka 10. oddílu pražského pod vedením bratra Novotného – Ballů se ziskem 31 bodů.
V roce 1932 čekalo 10. oddíl další ocenění. Dne 24. dubna při skautské oslavě svátku svatého Jiří a současně svátku starosty Pražské župy ministra dr. Juraje Slávika, která se konala na vojenském cvičišti v Motole, byla z rukou tohoto starosty předána 10. oddílu socha sv. Jiří, kterou věnovalo hlavní město Praha jako putovní cenu pro nejlepší pražský oddíl.
V té době byl 10. oddíl i bratr Vodenka "na roztrhání". Tak ku příkladu dne 28. 5. 1932 uspořádalo Místní sdružení Svazu junáků – skautů RČS v Lysé n. L. propagační skautské slavnosti.
V neděli dopoledne se konaly atletické závody. Odpoledne o 14. hodině vyšel od nádraží skautský průvod do skautské rezervace. Za nástupu všech účastníků slavností byla vztyčena státní vlajka a zahrány hymny. Pak promluvil bratr Václav Vodenka, člen Náčelnictva Svazu o skautingu, načež předal bratru Pošvovi, jako organizátorovi prvních skautů v Lysé n. Labem, diplom Náčelnictva. Poté následoval program, který skauti sami připravili. Slavnostem byly přítomny oddíly skautů z Peček, Kolína, Sadské, Nových Benátek, Brandýsa a 10. oddíl pražský.
Hned nato, dne 29. května, byla slavnostně otevřena rezervace Svazu v Nižboru u Berouna, která má být vzornou rezervací, střediskem škol pro výchovu vůdců a i místem, kde by mohly oddíly tábořit. Slavnost konala se za účasti skautů župy pražské, středočeské, rodičů skautů, zástupců úřadů a tisku.
Po vztyčení státní vlajky pronesl uvítací řeč bratr generál Klecanda, místostarosta Svazu. Po něm promluvil o účelu rezervace zpravodaj Náčelnictva, bratr dr. Josef Šimánek. Tajemník Svazu, bratr Jaroslav Novák, spolu s bratrem Václavem Vodenkou, členem Náčelnictva, řídil ukázky ze skautského života. Potom přítomní si prohlédli rezervaci, obdivovali skautské stavby a život v ukázkových táborech.
 |
| Václav a Jiří Vodenkovi v roce 1937 |
Toto jsou dvě citace z desátého čísla časopisu Skaut-Junák, ročník XVIII. z roku 1932.
 |
| Bratr Jaroslav Beránek při stavbě klubovny na Svojsíkově hradišti |
V roce 1933 předává bratr Václav Vodenka vedení 10. oddílu svému zástupci bratru Rudolfu Švecovi, který byl jedním ze zakladatelů Desítky. Důvodem jeho odchodu z vedení oddílu byla skutečnost, že se stal správcem tehdy teprve budovaného Svojsíkova Hradiště na Strahově. Tuto práci přijal, protože v té době byl nezaměstnaný. Na "Hradišti" bydlel pod stanem a plně dohlížel na veškeré stavební práce a s tím spojené povinnosti.
Po bratru Švecovi se ujal vedení Desítky bratr Beránek. Tento bratr má lví podíl na vybudování klubovny 10. oddílu na Svojsíkově Hradišti. Místo pro tuto klubovnu zajistil ovšem opět bratr Václav Vodenka.
(pokračování příště)