Sekání trávy u klubovny

Jiří Novák – Drsňák

5. září 2010

Po jednoduché a praktické domluvě mezi dospělými jedinci padlo konečné datum akce "Sekání trávy u klubovny": neděle 5. září 2010 v 9 hodin ráno. Nejednalo se o sklizeň tolik oblíbeného kuřiva, nýbrž o skutečnou "brigádu" ke zvelebení prostoru přiléhajícího ke klubovně bělohorského junáckého střediska. Předem dohodnutí brigádníci Básník, Jurášek, Aleš a i Drsňák se skutečně sešli a začali pracovat...

Jurášek brázdil prostor benzínovou sekačkou, Aleš elektrickou. Na mne málem vyšla strunová sekačka, ale naštěstí jsme zjistili, že je nefunkční. Odborník by řekl: "Je to rozbitý."

Nezbylo tedy než si jít s Básníkem odpočinout na vybírání okapů. Zapůjčenými Alešovými nástroji, velmi ohebným ocelovým pérem a geniálním mechanickým čističem okapů, nám to šlo jedna radost :-)

Naše společná činnost probudila v klubovně spící omladinu, která zřejmě se střediskem měla pramálo společného. Budiž jim přáno ještě několik mnoho nerušených koedukovaných chvil. Od okapu jsem nechtěl věřit vlastním očím, když jeden z chlapců – byla to čtvrtina nocležníků – vynášel plné ruce odpadků. Mezi nimi mne zaujalo pár již prázdných lahví – namátkou mohu jmenovat od Becherovky. Jako popelníky používali malované hrnky. Pozdrav odcházející slečně "Nazdar, sestro!" vyvolal její upřímnou reakci: "Nejsem sestra!!!" Básníkovi jsem si posteskl: "Už vím, jaké pocity asi prožíval Svojsík, když na sněmu viděl rovery stojící čestnou stráž u vchodu s ‘ohnutými’ klobouky a cigaretou v ruce." :-(

Poslední počin, řekl bych třešnička na dortu, bylo očištění přístupového chodníku od trávy. Aleš sice utrousil trefnou poznámku, že to by mohli zvládnout členové oddílu, přesto jsme se na to společně vrhli.

Naši společnou činnost jsme ukončili údržbou nástrojů následovanou debatou – raději nechtějte vědět o čem – a konzumací výýýborného štrůdlu, který vlastnoručně napekla a zaslala Helena.

Takže za rok znovu?!