Pár vět ze včerejší "sešlosti"

Petr Knížek

5. května 2011

Středa 4. května 2011 začala nezvykle mrazivým ránem. O to víc jsme se všichni těšili na večerní zahřátí v naší "klubovně u Čechů". Úvodní objednávky teplého jídla a pití všeho druhu stihli Luboš, Básník, Marcela, Aleš, Helča, Blanka, Líba, Jirka, Ondra a Petr. S malým zpožděním dorazila Zuzka a příchody uzavřel Jirka – přijel rovnou z práce na kole (za svou statečnost sklidil obdiv všech přítomných a Básník mu hned přidělil prémiový bod).

Talíře plné pokrmů (jen Básník měl tentokrát dětskou porci) se rychle vyprázdnily a debata se rozjela na plné obrátky. Začali jsme, jak jinak v našem věku, chorobami – loupáním v zádech, nedokrvením orgánů, žilní trombózou a ulomenými zuby. Pak se přidala snad počínající stařecká demence a záhadná Básníkova nemoc. Vyšlo najevo, že Básník nám všem dluží své zážitky z pobytu v nemocnici – údajně je začal psát, ale je jich prý tolik, že by to bylo na několikaměsíční seriál. Kdo ví..., možná se dočkáme dalších dílů legendární Nemocnice na kraji města!

Od chorob jsme přešli k léčbě – na co jakou pilulku, růžovou a nebo snad modrou, ráno nebo večer, jak nezapomenout je všechny spolknout, jak vybělit, anebo nebělit zuby. Probrali jsme kvalitu doktorů a lékařské péče a zkritizovali připravovanou zdravotnickou reformu!

Nutno podotknout, že debata byla dlouhá a už dlouho jsme se při ní tak nezasmáli. Původně hlavní téma, výlet po stopách "Koňky", byl proto probrán jen v základních rysech (ubytování v Rybníce, psi je možno ubytovat s podmínkou, že jsou domácí, v rakouské části je možno navštívit muzeum a za drobnou minci (7 EUR) se nechat asi 300 m převézt jakousi replikou koňské dráhy), ale netřeba zoufat, všechny důležité informace získáte v následujících dnech el. poštou.

Čas rychle utíkal, a proto jsme tentokrát vynechali politiku (škoda ztrácet čas), zahraniční události (jak to bylo s Ladinem, se stejně nikdo pořádně nedoví), ekonomiku a finance (nejlepší je prý mít peníze v polštáři – ale pozor, tlačí pod hlavou a hrozí nebezpečí, že se vám obtisknou na čelo a tím prozradí, že na sociální příspěvek nemáte nárok).

Jirka nás v rychlosti seznámil s uvažovanou trasou blížící se cyklo-moto-pěší akce. Připravovaná trasa nás zavede ke Karlštejnu. Vzhledem k tomu, že to vypadá na zdolání vzdálenosti cca 65 km, bude třeba ještě dořešit místa obvazišť, výměn sedel, dočerpávacích stanic pohonných hmot, masážních pracovnic se specializací na hýžďové svaly a sběrných vozů pro odpadlíky! Vše určitě dokonale naplánujeme nejpozději na příští "sešlosti Pod Řípem".

Skoro v závěru večera podal Ondra po plodném zdravotním tématu zlepšovací návrh, že by bylo dobré, aby každý z nás přichystal na jednu "sešlost" zkušenosti, vědomosti a záludnosti ze svého oboru povolání či podnikání a přítomné zocelil pro každodenní boj s nástrahami života. Návrh se všem moc líbil a hned jsme začali s výběrem oborů pro budoucí přednášky na "Bělohorské universitě III. věku": zemědělství, školství, účetnictví, informační technologie... nestačil jsem to vše zapisovat. Chybí nám ale ortopedie, právo...

Večer gradoval, nálada byla výborná a po dalším objednaném moku jsme usoudili, že na příští "sešlosti" ustavíme jednotlivé zástupce, vlastně ministry, a založíme "Bělohorskou nestínovou vládu"! Padly i návrhy na kandidáty na jednotlivá ministerstva: Ondra finance, Luboš doprava, Zuzka školství, pro Básníka obnovíme ministerstvo informatiky. Trochu nám dělaly problém silové posty, ale nakonec i ty se po konstruktivním jednání podařilo obsadit! Jirka je nejsilnější, a tak by mu sedlo vnitro. Obranu zrušíme, protože, jestli to má Usáma za sebou, není se skoro čemu bránit!

Čas nás ale tlačil, a tak jsme řádnou schůzi naší "sněmovny" přerušili a bude pokračovat mimořádnou schůzí příště. Ondra přichystá rozpočet, náhrady, stravné, dopravné, příspěvek na bydlení, služební limuzíny a pak to rozjedem!!! Sestry, bratři, přátelé, bude třeba každé ruky, je potřeba sestavit komise, podkomise, poradce, je neobsazena spousta ministerstev, uvažujeme, že využijeme i naše kamarády v zahraničí (Michal z Kanady a Láďa z USA). Zkrátka přijďte zase po čase mezi nás a nebudete litovat!!!!!

PS pro nezúčastněné:
Nebojte, stařecká demence ještě nesežrala naše mozky, je to jen moc fajn jednou za měsíc hodit starosti na pár hodin za hlavu a pobejt mezi lidma z mládí a užít si taky trochu legrace!!!!