Termín: sobota 12. října 2013 Účastníci: dle abecedy – Aleš, Hanka, Helena, Marcela, Maruška, Vláďa, Zuzana S. Sraz: v 8:15 h na 3. nástupišti autobusového nádraží Holešovice Doprava: autobusem oběma směry Cíl: Řipská vyhlídka u Nedvězí Milníky trasy: Zakšín - autobusová zastávka, hrad Pustý zámek, rozcestí Rač, rozcestí Panenský hřeben, vrch Nedvězí,
Řipská vyhlídka,
rozcestí Dražejov – skalní obec, rozcestí Rozprechtice, Dubá – autobusové nádraží Délka trasy: cca 12 km Celkový čas: předpoklad 3:30 h (svižným mladickým tempem), skutečnost 5:30 h (rozvážným krokem přiměřeným věku) Zvláštní výbava: svačina (měli všichni), dalekohled (měl Vláďa a ochotně ho půjčoval)
Průběh a dojmy z putování:
Nádraží Holešovice
7 statečných překonalo odpor ke vstávání v poněkud zamračeném a kalném ránu a sešlo se dle instrukcí.
Odjezd v 8:45 směr Česká Lípa.
Během cesty několikrát nadějně problikávalo slunce, ale jeli jsme "špatným" směrem,
dle předpovědi severním směrem oblačnosti přibývalo.
Zakšín, autobusová zastávka
Vystoupili jsme na rušné silnici, přes nástrahy automobilového provozu jsme se úspěšně vyfotili
(Vláďa po nastavení foťáku musel kličkovat mezi auty, protože mezi fotoaparátem a fotografovanou skupinou vedla silnice).
Po blátivé cestě jsme se vydali po trase do lesa, ale brzy jsme zjistili, že jsme hned v začátku ztratili Vláďu.
Po dlouhých chvílích nejistoty nás Vláďa našel, pak už šlo všechno hladce.
Objevili jsme první houby, ale potěšení z možného nálezu jsme velkoryse nechali jiným.
Hrad Pustý zámek
Byl opravdu na kopci.
A hodně nedostupný, na cisternu úplně nahoře se podařilo vylézt jen Vláďovi a Alešovi.
Rozcestí Panenský hřeben
Někde cestou našla Maruška pravého hřiba, od té chvíle jsme ty spousty hub kolem přestali ignorovat a tašky se začaly plnit,
nakonec jsme sbírali už jen ty mladé.
Vrch Nedvězí
Rozhled po okolí a tajuplné barevné kombinace rozhodně vynahradily všechny útrapy šplhání.
Okolí doporučuji pro sběratele šípků, bylo jich kolem nepočítaně.
Dubá
Před Dubou jsme se zapovídali a rozdělili se na dvě skupiny.
Začalo poprchávat.
Jedna skupina zkoumala městečko a objevila sušárnu chmele a očíslované sklípky.
Na sušárně byla informační cedule, takže hlad po informacích byl ukojen, ale sklípky zůstaly záhadou.
Nakonec jsme se zeptali paní, která se z okna loučila se synem. Byla moc milá a dala nám vynikající domácí buchty,
ale o sklípcích nám řekla jen to, že: "... ty už tady byly za Němců...", což nám připomnělo,
že tady vlastně byly Sudety a pátrat bude nutné jinde než v paměti místních obyvatel.
Druhá skupina zamířila k pomníku sv. Prokopa, kde došlo k otcovraždě, která inspirovala K. H. Máchu k napsání Máje.
Rozpršelo se.
Nakonec jsme se všichni sešli v hospodě U Nováků (kde jinde) s hořícím krbem a přátelskou obsluhou.
Tam jsme nejen pojedli, ale také roztřídili nalezené houby. Co si z nich kdo připravil, není známo,
ale jisté je, že přežili všichni.
Dubá, autobusové nádraží
Odjezd v 17:10 směr Praha, v Praze jsme byli šťastně za tmy zhruba za hodinku.
Mohli jsme si klidně zazpívat: Sláva nazdar výletu, výletu, výletu,
zmokli jsme a už jsme tu, už jsme tady.
Maminka nás pochválí, pochválí, pochválí,
že jsme jako..., však víte, zabahněný.
Ale stálo to za to :-)
Zdroje informací pro ty, kteří by chtěli vědět víc:
