30. ledna 2015
Já nevím, jak ostatní, ale mně prudké vstávání nesvědčí. A zrovna v ten den (24. ledna 2015) jsme brzo vstávat museli! Ach jo! Ale jedeme na Brdy! To mi celkem pozvedlo náladu. Táta (Tomáš Kocián) si myslel, že nestihneme sraz, ale nakonec jsme tam byli první. Ondra litoval, že na Letné nebylo brusliště (které tam bylo v průběhu loňské olympiády). Nejhorší z celého dne byla (pro mě) zima a přeplněný vlak.
Když jsme vystoupili, tak jako vždy udělal Láďa zahajovací foto. Letos jen 4. To všechny překvapilo. Pak jsme (už unavení z jízdy) šli směrem Brdy. Nahoru to nebylo dlouhé a všichni vypadali, že se "náramně baví". Nahoře fučelo, ale podávaly se tam párky, na které byla fronta. Na Lindiny dobroty stála taky fronta:) Pak se konal nástup, kde se nás (skautů i neskautů) sešlo opravdu hodně.
Cesta do cíle (což je hospoda:) mi přišla nekonečná. Když (všem) došla energie, nastal čas na stěžování si. Po stěžování (10 minut) jsme došli k hospodě. Ta úleva, že jsme si mohli sednout!!! Hned nás přišel obsloužit mladý číšník a všichni si objednali, co hrdlo ráčí.
I to, jak všichni blaženě tlachali.
Po asi 1 až 2? hodinách jsme se nacpaní sebrali a odebrali se na nádraží. Z hospody se nám moc nechtělo. Ale! Dobré bylo, že vlak, který přijel (na náš povel, samozřejmě) byl úplně prázdný! Cesta do Prahy nebyla dlouhá (škoda). Ale co. Náhodu si člověk nevybere. Nakonec se všichni (nějak) dostali domů. Šťastně? Já určitě! Doufám, že tento "přechod Brd" se nám všem vryje do paměti a že se bude příští rok opakovat.
Poznámka vychovatele
Obě děti jsou hodné a dobře vychované, s kázní opravdu nebyly problémy a nakonec po kratším odpočinku v autobuse MHD
dotáhly naprosto vyřízeného zákonného zástupce v pořádku domů.
T. K.