První listopadová středa byla a dokonce i pod Řípem.

A kdybych byl býval věděl, že budu požádán o zápis, byl bych se byl býval asi omluvil. Tak moc rád cokoli sepisuji. Jenže to bych se nedověděl, že jsme národ slušně vychovaný, protože o policajtech mluvíme jako o orgánech, nevěděl bych ani jak správně zacházet s tchýní a neměl bych kufanditní večeři. Takže. Nelituji a píšu.

Vzali jsme si na paškál všechna obvyklá středeční témata, i nějaká další ještě neošoupaná a Zdeněk nám průběžně masíroval bránice vyprávěním vtipů.

Když jsme se scházeli, byla už tma. Když jsme šli domů, byla ještě tma. Klídek, pohoda, a za měsíc se zase uvidíme.