Kronika

NEJenže tu zatím máme po zimě bez sněhu pouze jakési jaro NEJaro, ale i celkově se mi zdá dnešní doba poněkud NEJistou. NEJvyšší čas vyrazit kamsi za pražská humna a zapomenout na strasti všedního dne. Nadcházející tradiční akci "Česká NEJ" proto uvítal NEJeden z nás. NEJzkušenější sestra OSaP výpravu tentokrát naplánovala do NEJbližšího okolí Prahy, do ondřejovské hvězdárny. Přestože tato observatoř nepatří k NEJstarším v Čechách, může se jedním velkým NEJ pochlubit.

NEJprve jsme však museli vyřešit dopravu, protože datum konání bylo změněno na neděli 1. května, kdy NEJen řidiči ve veřejné dopravě slaví svátek práce a většina z nich NEJezdí. Někteří jedinci nadto zNEJistěli, že by mohli přijít o prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní. UkoNEJšit se je podařilo až příslibem, že tam bude přiNEJmenším kolik třešní tolik višní, tedy dostatek.

Osobně jsem k přepravě do Ondřejova zvolil tu NEJvýhodnější možnost, a sice obsadit nabídnuté místo ve vozidle NEJmenovaných H.+A. K. Ti si díky tomu splnili šestý úkol modrého života "VykoNEJ alespoň jednou denně dobrý skutek" – Bůh jim žehNEJ! Setkání účastníků v 9:30 na návsi v Ondřejově NEJspíše vyhovovalo i bratru Ji alias DrS, neboť jsem v elektronické poště nezaznamenal jeho občasnou NEJapnou poznámku ve stylu: "Ten ranni sraz je desNEJ!!!! Ale co nadelam;)"

Z návsi nás NEJdříve čekalo táhlé stoupání úbočím kopce Manda. Na jeho vrcholu se po zimní přestávce právě otvíralo svým prvním letošním návštěvníkům astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka a my se stali těmi úplně NEJprvnějšími. K NEJvzácnějším kouskům muzea se řadí kniha básní Jana Nerudy "Písně kosmické" s věnováním astronauta Andrew Feustela, které do ní vepsal v roce 2009 na palubě raketoplánu Atlantis vesmírným perem – zřejmě NEJdražší propisovačkou na světě.

Následně jsme si s místním průvodcem prohlédli NEJzajímavější místa rozlehlého areálu Astronomického ústavu. NEJhodnotnější výkon během procházky předvedl bratr JiDrs. Ten zatočil klikou v jedné z hvězdárenských kopulí a otočil její střechu NEJméně o 360°, jinak řečeno kolem dokola. Zde jsme také měli příležitost vyzkoušet pravý astronomický dalekohled, jímž bychom zaručeně dohlédli až do vzdáleného NEJdku či dokonce na sluneční skvrny. Jenže pod dozorem průvodce nezbylo než se spokojit s pohledem na ne zrovna NEJkrásnější skvrny na věži nedaleké vily. No, uzNEJte sami, na to je tohoto technického skvostu opravdu škoda.

Po hodině nabité NEJrůznějšími zážitky jsme byli jaksepatří lační spatřit NEJznámější a NEJcennější z ondřejovských NEJ. NEJvětší dalekohled v České republice s průměrem zrcadla 2 metry se nacházel v NEJzazším místě areálu. Jeho majestátní vzhled předčil očekávání i těch NEJzatrvrzelejších nedůvěřivců. Dvouhodinová pouť po místech, kde si před 100 lety splnil svůj NEJzářivější sen Josef Jan Frič, nás ani v NEJmenším nezklamala.

Od ondřejovského "dvoumetru" jsme sestoupili loukou, na které údajně rostou NEJedlé, jedovaté, zato z jiných důvodů oblíbené "houbičky", zpátky do Ondřejova. Nedaleko od kostela jsme zamýšleli ve stylové restauraci "Absolutní nepohoda" NEJenom poobědvat, ale taktéž letošní akci "Česká NEJ" zakončit. Mezitím, NEJpravděpodobněji zásluhou mnoha nezapomenutelných dojmů, jsme zapomněli na NEJobvyklejší rituál – skupinovou fotografii. Leč NEJsme žádní lajdáci. Po chutném obědě jsme nelenili, odebrali se zpět k pomníku s nápisem "Českému národu, věnováno vědě a práci" na svahu Mandy a učinili před ním dodatečně co NEJzdařilejší hromadné foto.

Tím naše putování, které by mohlo mít v podtitulu "PozNEJ svou vlast" skončilo. I když se NEJednalo o NEJdelší z výprav OSaP, určitě náleží do skupiny těch NEJpoučnějších. Naši pochvalu si zaslouží především zasvěcený výklad pana průvodce a NEJinak i sestra Maud za pečlivou přípravu podniku.