Historie 10. oddílu (VI) – Desítka od 28. 10. 1940 do roku 1945

Jan Kuliš – Kulda

4. října 2009

Dne 28. 10. 1940 podepisuje K. H. Frank výnos o zrušení Junáka. Ústředí je rozbito, ale oddíly musejí dál pracovat. Tento příkaz chápe i bratr Bořivoj Rafl – Bora, tehdejší vedoucí 10. oddílu, a proto podle již připraveného plánu odchází 4. listopadu asi s dvaceti vybranými chlapci

Zabavená klubovna na Svojsíkově Hradišti za okupace

do Českého klubu malostranských cyklistů a pokračuje ve skautské činnosti. Protože ale podmínky pro práci dorostu v tomto klubu nebyly příznivé a podrobení se jim by znamenalo vzdát se skautské činnosti, odchází asi po dvou měsících do Klubu českých turistů, odbor Praha XV – Bráník. Tam se dostalo oddílu vřelého přijetí.

Oddílové rady a schůzky starších se uskutečňují v bytě bratra Bory. Mimo skautské praxe a výletů navštěvují se hromadně některé kulturní podniky. O prázdninách roku 1941 – ve dnech 5. až 13. července – podniká 10. oddíl s dvěma pramicemi putovní tábor po Vltavě z Kamýku – Proudkovic.

Tím vlastně 10. oddíl, původně suchozemský, začal pěstovat vodáctví. Při této cestě se chlapci setkali s 5. vodním oddílem vedeným legendárním Brat'kou Novákem. Tehdy se také stal členem 10. oddílu bratr Arient – Terry, pozdější zástupce vedoucího oddílu.

V roce 1942 přichází do odboru KČT Praha XV ještě 22. vodní oddíl a 13. vodní oddíl. Ve dnech 16.–17. 5. 1942 uspořádal odbor KČT "Závod vodácké zdatnosti" ve Svatojanských proudech, kde Desítka dokázala svou vodáckou vyspělost. Dne 6. 12. téhož roku uspořádal oddíl Mikulášskou besídku, která měla značný úspěch.

Do roku 1943 pracoval každý oddíl pod vedením dorostového referenta Bartoše samostatně. Téhož roku přistupuje do odboru 16. oddíl pod vedením bratra Luboše Jednorožce a 37. oddíl pod vedením bratra Josefa Nebeského, pozdějšího předsedy organizačního odboru Junáka.

14. března 1943 uspořádalo vedení KČT pro klubové instruktory dorostu tábor pod vedením Kuratoria. Za KČT Praha XV byli vysláni: Beneš, Benda, Bartoš, Červený, Rada, Rafl a Švastal. Bora a Fuk se tohoto tábora zúčastnili proto, aby mohli i nadále vést oddíl. Tábor skončil tím, že všichni účastníci z KČT Praha XV byli označeni tehdejším vedoucím tábora Mihalíčkem jako "státně nespolehliví". Přes tuto skutečnost vede bratr Bora svoje chlapce pod pláštíkem KČT Praha XV dále. Po zřízení pospolové organizace stává se Bora vedoucím dorostu a VII. Pospolu. Pod jeho vedením rozvíjí se v odboru na jaře roku 1944 mezi dorostem intenzivní skautská práce. Přes materiální těžkosti – pro šestnáct oddílů byly k dispozici pouze tři klubovny – pracuje se intenzivně.

V lednu a únoru 1944 je uspořádán kurz pro vedoucí zahájený čs. státní hymnou, na kterém přednášel bratr JUDr. Karel Skála – Čil. Tento kurz měl dvacet frekventantů. Dále jsou formovány nové oddíly – ku příkladu Ribkova Čtyřka. Fuk odchází do Hvězdy Košíře a Riki vede "sobotní oddíl". Desítka přibírá další nováčky. Je vypsána nová akce "Ještě jednu loď". Jejím výsledkem je zakoupení dalších tří lodí kromě zděděného Sumce. V té době vede 10. oddíl Jiří Haškovec. Tento později neblaze proslulý komunista, člen Akčního výboru Junáka, a mezi skauty zvaný "hrobník skautingu", přišel do KČT odbor XV na podzim roku 1943, kdy vedení dorostu ovládali skauti. Jeho zástupcem se stává br. Arient – Terry.

O těchto dobách se ve svých vzpomínkách zmiňuje bratr Bora:

Přes snahy jedné skupiny junáků odboru KČT Praha – Horní Nové Město a v mateřském odboru KČT, kteří chtěli sloučit všechen dorost a vytvořit veřejně velkou mamutí organizaci pod hlavičkou KČT a Kuratoria, podařilo se mi udržet dorost – junáky v KČT XV v plné práci a stranou od těchto záměrů. Jak se později ukázalo při zatýkání v KČT Praha II, byla to snaha správná a my byli ušetřeni a práce v oddílech pokračovala.

V únoru 1944 byl jsem nucen zmizet z vedení povinné služby mládeže v KČT XV díky hlavnímu pověřenci Chalupovi, který mi vyhrožoval oprátkou za mou aktivitu při vedení dorostu v KČT. Protože okresním pověřencem byl V. Beneš, zmizel jsem hladce z kartotéky a se mnou všichni naši vedoucí tak, že na podzim 1944 nový pověřenec Ostrčilík už VII. Pospol KČT XV nenašel, a my mohli nerušeně pokračovat v činnosti až do květnové revoluce.

Od 1. ledna 1944 předal jsem aktivní vedení 10. oddílu Jiřímu Haškovcovi, který pak oddíl se Zdeňkem Arientem, jako svým zástupcem, vedl.

V červenci 1944 jede 10. oddíl v počtu 22 účastníků na tábor do Bechyně, odkud chlapci sjíždějí až do Kamýku. Z Kamýku oddíl putuje pěšky do Příbrami s celou bagáží na zádech. Dle vyjádření chlapců to bylo horší než "Hanibalův pochod přes Alpy".

Od března 1944 začal 10. oddíl vydávat opět časopis STOPY.

Na podzim roku 1944 dne 8. října oslavil 10. oddíl za přítomnosti čestného vůdce br. Václava Vodenky 25. výročí založení a nepřetržitého trvání Desítky. STOPY vyšly na památku tohoto jubilea ve slavnostní úpravě a velkém formátu. V té době byla založena smečka vlčat a roj světlušek pod vedením Ramona, který po okupaci přešel do Šipky.

V prosinci 1944 uspořádal 10. oddíl velkou besídku pro rodiče a zvané, která měla mimořádný úspěch, jednak morální a zároveň i finanční.

Od ledna 1945 byl bratr Bora ve spojení s bratrem Preiningerem, který připravoval revoluční bojové nasazení skautů, a později s bratrem Brat'kou Novákem, podle jehož pokynů se 10. oddíl řídil. V březnu 1945 získal 10. oddíl klubovnu a začal ji přestavovat dle plánů bratra Platila. Během revoluce drželi skauti 10. oddílu službu jednak v Podskalské a jednak v hlídkách Místního národního výboru na Bílé Hoře. Po revoluci konali služby určené Ústředím Junáka.

Plánek Svojsíkova Hradiště na Strahově

Oddíl se registruje jako vodní. Bratři Arient, Fuk a Riki zakládají oddíl pěší. Dne 14. 10. 1945 přebírá vedení střediska bratr Ballů. Je znovu obnovena činnost OS klubu TRIGLAV.

(pokračování příště)