10. února 2014
Tak byl konečně odhalen problém s kabelem, který jsme řešili na předešlé sešlosti. Marcele ten kabel totiž prokousla kuna. Dvě malé dírky. Nebo to byl had?
Drsňák dorazil díky tomu, že pracuje již jinde, těsně po 19. hodině a byl čerstvě ostříhaný. Marcela mu řekla, že mu to vůbec, ale vůbec nesluší. Drsňák se nenechal vyvést z míry: "Mně to nevadí, ale naštvala (slušně řečeno) jsi mne." Prozradil nám, že bude rozvážet objednávky (nákupy) pro Tesco. To se mu ten sestřih bude hodit, protože na jeho horní, zcela plochou část hlavy, dobře usadí nákupní košík.
Všichni jsme si objednali nějaké drobnůstky do žaludku, a protože Líba ten den slavila své narozeniny, objednala nám i malé panáčky (fernet 2x, ne 3x, ne 4x, ne 5x a malou becherovku a 2x slivovičku), které velice rychle opustily své skleněné obaly a profrčely hrdly.
"Tak jak bylo na Brdech?"
"Ale ani se neptej. Na nástup jsme dorazili s pětačtyřicetiminutovým zpožděním. A určitě za to může mřížka, ne Luboš."
Vláďa vytáhnul stařičké, černobílé fotografie, především z chlapeckých táborů: Miletín, Mrvice, 2. Mrvice a Baba.
Vytane spousta vzpomínek, skáčeme si do řeči, mluvíme překotně jeden přes druhého, a to nám vydrželo hodně dlouho.
Ještě jsme zavzpomínali na naše začátky skautování na Bílé Hoře, včetně nájmů pro naše schůzky v domku na Bělohorské ulici proti domu Hainých a v Hospodě na Bílé Hoře (U Piskáčků) z roku 1620 – viz odkaz.
Líba se zvedá, že už musí odejít a stihnout tak autobus, ale někdo ji upozorňuje, že ty hodiny v restauraci jdou o půl hodiny napřed. Hanka je snímá ze zdi a chce ten omyl napravit, ale hodiny se jí přilepily k dlaním. "No fuj!" zděšeně vykřikne.
Vláďa je nadšený ze svých nových domácích hodin, které jsou řízeny z Frankfurtu. "Jdou na vteřinu přesně a několikrát se jejich čas dorovnává. A samy mění čas z letního na zimní a obráceně. To je, co?"
Zase jsme neopomenuli mluvit o našem zdraví a zdravotnictví, včetně preventivních prohlídek.
Jurášek nabídl osazenstvu účast na koncertu country, který by se měl konat 22. března. Bližší informace a odkazy zašleme dodatečně.
"Tak je čas. Půjdeme domů."
A odešli: Líba, Drsňák, Tomáš, Vláďa, Kymličkovi, Hainých, Marcela a Hanka. Bylo nás 10 u jednoho stolu a bylo to veselé.
Jo, a ještě Arry. Pod stolem.