No to je ale zima. Mrzne, fouká a ještě se k tomu sype sníh.

Pod Řípem už sedí Hanka a já s Juráškem a Arrym, celí vymrzlí, za sebou rychle zavíráme dveře, abychom to teplo nevycourali. Za chvilku dorazí ostatní kamarádi: Helena s Alešem, Linda se Zdeňkem, Tomáš a Zuzka a po dlouhé době Ďábel s Vladkem. Poslední dorazil Drsňák.

Tentokráte se omluvila Marcela, Líba a náčelník. Krásně jsme se vešli k jednomu stolu a začali si objednávat horké nápoje a večeře.

Potěšil nás fakt, že se Vladek přestěhoval do Prahy a je zase Bělohorák. A sotva se přistěhoval, málem umřel. Tak hnusná prý byla ta chřipka.

Během večera jsme si různě přesedávali, a tak pro mne bylo hodně těžké pochytat témata rozhovorů. Ale nevynechali jsme zdraví, práci, důchod, volný čas, stáří, psy, muziku, letadla a létání (zde se bohatě rozpovídal Jurášek o svezení s Martinem Šonkou v jeho akrobatickém letadle – viz foto), stravování, recepty, vtipy, gratulaci v lednu narozeným (Linda a Jurášek), takže běžely dvě rundy, jak jsme prožili Vánoce a silvestra.

Jak jsem to tak pozorovala, všichni se dobře bavili a nikdo nezavřel pusu. A najednou bylo 22:30 a my museli vyrazit do té sloty.

Ve dveřích nás zastavil Drsňák, zda bychom se připojili k našemu bývalému středisku jako oddíl oldskautů, ale nikdo mu na to nekývl. Takže se on sám asi stane členem v Nymburce.

Lubošovi mám vyřídit, aby dobře spočítal kilometry pro výlet do Brd.

Zdraví Markéta