Kronika

"Zas žloutne zem a stromy svlíkaj' listí..." – začátkem této veleznámé a veleslavné Ryvolovky, rozuměj písničky bratří Ryvolů, https://youtu.be/2LXOm7KhclU?si=dkeHi9rfwo4UIcMY, by se dalo definovat sobotní toulání OSaPů v národní přírodní rezervaci Lovoš, která patří do CHKO České středohoří.

Už samotná ranní cesta autem z Prahy mimo dálnici po okresních cestách ukazovala krásu podzimně se barvících listnáčů, to prostě smrkáče nedokážou. Posádky většiny vozů se setkaly před penzionem Černodolský mlýn v Oparnu, kde náčelník naplánoval i oběd, ovšem svatebčané nám ho zhatili!

Po rychlé telefonické konzultaci odjeli Hurníci za Marcelou na start mírnější stezky vedoucí ke společnému vrcholu Lovoše 570 m n. m. A my zbylí, B007 + DrS + Kymličkovi, vyrážíme odhodlaně po turistické značce k úžasným výhledům do krajiny. Jeden z výhledů byl i na známou vinnou ves Žernoseky.

Kopec Lovoš s hřbetem Kybičkou nám umožnil několikrát se těmi výhledy pokochat a hlavně se nadechnout. Kupodivu cestou vzhůru potkáváme tak málo lidí, až se tomu divíme.

Na samotném vrcholu v bufetu už nás očekává druhá, vlastně první skupina, Marcela + Hurníci. Zde se rozplýváme nad svými zážitky z cesty vzhůru, nad vtípky, nad horkými polévkami, nad super počasím, nad rozlitým Radegastem. Nesmí chybět společné foto výjimečně pořízené zcela cizí slečnou na náčelnický telefon.

Ale to už zde byla spousta jiných turistů i cyklistů, takže odcházíme zpět k autům. Cestu volíme přes Oparno – zříceninu gotického hrádku z první poloviny 15.století.

Původně rychlý autopřesun celé kolony tří vozů na parkoviště poblíž vrchu Radobýl nám všem okořenil náčelník mírnou nábližkou – prý za to mohla ta paní nápověda v navigaci.

K vrcholu Radobýlu 399 m n. m. s obrovským křížem, v pořadí osmém od r.1622, vedla stezička vedle pastvy mnoha ovci a koz i s nefalšovaným pasáčkem. Na jedné straně vrchu dříve probíhala těžba čedičové horniny, což je na ní zřetelně vidět.

Vytvoření společného fota u kříže B007 opakovaně přenesl na cizí slečnu. Té ovšem na oplátku musel udělat momentku s přítelem. Psát o jediné 4nohé účastnici Bety není vlastně co, protože na psici je příliš tichá, až nenápadná, inu ČéVéčko (Československý vlčák).

Za tak krásně naplánovaný výlet/výpravu děkujeme našemu duchem stále mladému br. Básníkovi.

Kdo s námi nebyl, tak zase prohloupil!