V naší době, kdy:

• rodí děti nejenom ženy mužům, ale také ženám;
• auta tvoří ve skutečnosti tolik zplodin, že jsou postaveny na hlavu všechny předchozí výpočty Bojovníků proti Oteplování Země;
• rodí děti i muži, a to nejenom ženám, ale i mužům;
• teroristi vystřílejí redakci humoristického časopisu (vtipné, že) a dvě hodiny unikají odpolední Paříží v malém voze policii;
• talentovaný pilot Mohamed Atta je schopen před nárazem letadla do budovy stáhnout boční okénko a vyhodit z něj svůj cestovní pas na ulici;
• je v Afropě nejběžnější jméno Muhamad;

tak v takovéto době je naprosto normální napsat zápis ze schůzky, na které jste vůbec nebyli.

Není to Bůhvíjaká zvláštnost, většina novinářů se tak chová léta, viz výše.

Je mou povinností Vás upozornit na fakt, že se schůzka oldskautů vůbec konat nemusela, Vláďa mi moh mobilním přístrojem zavolat z domova a dotvořit hluk restaurace z internetu. S pevnou linkou by to nešlo.

To, co vím pozitivně, je, že v poledne houkaly sirény, aby nás ubezpečily, že to s tím světovým mírem není jen tak. V tu chvíli jsem ještě chtěl na schůzku jít, ale hned nato mě začala hrozně bolet hlava, přidal se kašel, rýma, bolely mě klouby, za očima, měl jsem zimnici a mně samotnýmu taky nebylo zrovna nejlíp. Tak jsem se rozhod, že nepůjdu.

Můžu Vám říct, že nešla taky Hanka, která nechtěla přejíždět Prahu po prohraném zápasu v bahenní odbíjené. Dřív jezdila.

Jelikož se lidi nemění, tak přišli zase titíž, ve smluvenou dobu a ve smluveném pořadí, vedli stejné řeči, jedli antipohlreichovská jídla a pili globalizační piva.

Něco po půl desáté se začali první zvedat a jako na pokyn zaplatili všichni, rozloučili se a spořádaně odešli.

Domů si odnesli nejen bolavá záda a otlačená prodloužená záda ze sedění na lavicích bez opěradel, notnou porci fritovacího oleje a cigaretového dýmu v oblečení a náznak nemoci z nedostatečně vytopené místnosti, ale i porci zábavy a pro někoho možná i poučení.

A proto se přeci scházíme, ne?

Příště už opravdu přijdu a zápis dáme zase někomu, kdo nebude.