Kronika

Ač se to možná nezdá, po čase nastává opět magické výročí. Dnes uplynulo přesně 15 roků od chvíle, kdy se v dubnu 2008 řada z nás po bezmála čtyřech desetiletích setkala v klubovně na Bílé Hoře, aby zavzpomínala na svá mladá skautská léta. Tenkrát jsme moudře usoudili, že bychom další setkání po 40 letech už stihnout nemuseli. Proto jsme se znovu sešli v říjnu a od té doby ještě mnohokrát. Kdybych měl spočítat jen pravidelné měsíční schůzky od ledna 2009, došel bych k číslu 136. A pokud bych do tohoto počtu přidal i ostatní výpravy, výlety, vycházky či jiné sešlosti, součet by se přiblížil k třístovce. Ostatně na těchto webových stránkách se o tom můžete přesvědčit sami.

A v čem spočívá ona magičnost 15. výročí našeho setkání v roce 2008 a současně 55. výročí obnovení junáckého střediska a 10. oddílu na Bílé Hoře v roce 1968? Namátkou:

1. Když vezmeme oněch 55 let a sečteme obě číslice, dostáváme 10, číslo proslulého 10. oddílu založeného v roce 1919 bratrem Václavem Vodenkou. A určitě ne náhodou tvoří součet první a druhé číslice, i součet třetí a čtvrté číslice v letopočtu 1919 rovněž desítku.
2. Když vezmeme číslo letošního roku 2023 a s jeho číslicemi provedeme jednoduchou aritmetickou operaci 2 x (0 + 2 + 3), výsledkem je opět 10, též číslo desátého junáckého střediska na Bílé Hoře.
3. Když vezmeme v potaz, že máme v těchto dnech nejen rok 2023, ale také duben, měsíc trávy, jenž je zároveň 4. měsícem v pořadí, a spojíme všechny uvedené číslice takto: [2 a (0 + 2 + 3 + 4)], vznikne číslo 29, které dodnes, na počest bratra Františka Janduse, zakladatele bělohorského střediska, nosí na levém rukávu své skautské košile dívky z bělohorské devětadvacítky.
4. Mohl bych pokračovat ještě dlouho – vždyť například i součet číslic v počtu dosud uskutečněných pravidelných měsíčních schůzek OSaP, tedy 1 + 3 + 6, se rovná, jak jinak než deseti. Obecně číslu, jež slovutný Pythagoras ze Samu považoval za vrchol dokonalosti a základ veškerého stvoření.

Ale abych nenudil, další důkazy o magičnosti dnešních dnů si odpustím. Nebudu tudíž uvádět výčet všech konjunkcí, opozic, trigonů, kvadratur, sextilů, lunárních uzlů ani rozličných planetárních ekliptických průsečíků, které právě nastávají, a co vše se z nich dá odvodit.

Nicméně rozpomeňme se při této příležitosti na legendárního bratra Josefa Součka – Ďábla, jenž z počátku na mnoha našich setkání nemohl chybět. Ten mimo jiné našel zalíbení v "nálepkování" členů a příznivců bělohorského skautského střediska podle příslušnosti k určitým sociálním skupinám. Naši generaci nazval Osmašedesátníky podle roku, kdy v nás začala proudit skautská míza. Tehdy jsem to vnímal jako pošetilou slovní hříčku, stejně jako když pro nás kdysi sociologové vymysleli název "baby boomers". Leč v současnosti se již velká část z nás těmi osmašedesátníky skutečně stala a zbytek se k tomu neúprosně blíží. Tento pojem tak získal zcela nový rozměr. Tělo pobolívá, dech se krátí, zrak slábne, hlava se motá, paměť se ztrácí a svižné pohyby se stávají nebezpečnými, ba nemožnými.

Vraťme se však zpět k výročí. To bychom mohli nazvat i narozeninami. Před 55 lety se totiž v Československu během krátké doby zrodila svébytná skautská generace. A protože k narozeninám patří alespoň malý dárek, dovolil jsem si jeden přiměřený přichystat. Naleznete ho přímo na těchto webových stránkách, kde osmašedesátníkům uklouznutí, podvrtnutí nebo zlomenina nehrozí. Pod záložkou Archiv je nově zřízena malá Knihovnička, v níž jsou na jednom místě shromážděny písemnosti zmíněné doposud porůznu jednotlivě a k tomu několik dalších dokumentů, článků, časopisů či knih vztahujících se ke skautskému hnutí.

Závěrem přeji všem OSaP k letošnímu magickému jubileu pevné zdraví a radost ze života.

Buďte připraveni!