"Když se ruka k ruce vine, pak se dílo podaří."
Říká se, že "Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech." Výjimku udělalo u našeho agenta ČD a nelenilo si pro něj doběhnout i na hory. Přípravu letošní výpravy za technickými památkami proto narychlo převzala Marcela. A svého úkolu se zhostila na výtečnou. Jó, "Kdo umí, ten umí..."
V deštivém sychravém ránu L. P. 2016 na svatou Bernadetu se vydalo šestero oldskautů a přátel za poznáním do Přerova (nad Labem). Pět z nich se přepravilo autobusem z Černého Mostu k Oboře a odtud překonalo zbývajících 1467 délkových metrů k muzeu Moto & Velo po svých. Šestý zvolil dobrodružnější způsob. Nebyl to sice jeho původní záměr, ale "Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí." Na sraziště se dostavil se zpožděním a strávil pak dlouhé desítky minut stopováním u čerpací stanice v Počernicích (Horních), než ho do místa určení dopravil dobrý člověk se skautskou minulostí. Ukázalo se, že třetí bod skautského zákona "Skaut je prospěšný a pomáhá jiným." ještě žije.
Exponáty vystavené v soukromém muzeu historických bicyklů a motocyklů pana Tomáše Moravce v nás vyvolaly nejen nostalgické vzpomínky na mládí, ale také obdiv k důmyslnosti našich předků. Pocházely většinou z doby, kdy platilo "Řemeslo má zlaté dno." Sbírka je to početná a obsahuje i tak vzácné kousky, jakými jsou první exemplář kola Slavia No. 001, které v Čechách vyrobila v roce 1895 firma Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, nebo kolo Diana Special z roku 1894 s převodem řešeným vloženým cévovým kolem na pomocné vidlici.
Přesyceni dojmy a okouzleni nablýskanou technikou jsme se po půl hodině přesunuli do hostince U skanzenu, abychom se tu zahřáli a posilnili na zbytek dopoledního programu. Cestou jsme minuli nepřístupný renesanční zámek, který se současný majitel Český rozhlas pokouší prodat – marně. Inu, "Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová."
Stylový hostinec nadohled od návsi nám poskytl potřebný azyl, pivo, grog a frankfurtskou polévku. Asi hodinku jsme poseděli sami v prostorném sále a vzpomínali na našeho agenta ČD, který si léčí zraněnou končetinu kdesi v podhorské vesničce na jihu Čech. Budiž mu útěchou slova Charlie Chaplina "Nic v tomto světě není trvalé. Ani naše utrpení."
Na sklonku sobotního dopoledne jsme z hostince zamířili k hlavnímu cíli výpravy, Polabskému národopisnému muzeu. Cestou jsme do sbírky zážitků přidali neplánovanou prohlídku hasičské techniky místního sboru, který se s ní právě chlubil před vraty zbrojnice. Zvláště nás zaujala koňská ruční čtyřkolá zápřahová stříkačka hydroforhorského typu z roku 1893, jež se vyznačuje tím, že je jednoproudová, jednostranně sací, a do dnešních dnů plně funkční. Moudrost zdejšího sboru dokládá zásada napsaná na jejich hasičském voze "Pivo pít, vodou hasit!"
Po krátkém hasičském intermezzu jsme vstoupili do skanzenu, kde se k nám připojil drsný stopař Ji. V plném počtu jsme postupně shlédli architektonické, technické i netechnické památky, které nám přiblížily idylický život v Polabí před mnoha desetiletími. Byla to zřejmě doba, kdy se zde žilo od oslavy k oslavě, rolníci radostně obdělávali svá políčka, řemeslníci s láskou vyráběli rozličné zboží denní potřeby a ženy, pokud netrávily čas pečením dobrot v černé kuchyni, zvelebovaly své bylinkové zahrádky. Jednoduše řečeno "Dobře už bylo."
Návštěva skanzenu nás natolik vyčerpala, že jsme se rozhodli přemístit zpět do ověřeného hostince k pozdnímu obědu. Jeho sál se mezitím zcela zaplnil stejně nápaditými hosty. Zdejší kuchyně nás ani tentokrát nezklamala, kvalita předložených pokrmů byla vynikající. Gurmánský zážitek nám bratr Ji alias DrS navíc nečekaně zpestřil dvěma rundami léčivé medoviny – údajně jako zadostiučinění za svůj neukázněný ranní příjezd. Toto jeho velkomyslné gesto jsme přijali s neskrývanou radostí, neb "Dar netěší, když s obavou se přijímá."
Po obědě měl původně následovat poslední bod programu, pěší túra do Čelákovic po přírodovědné naučné stezce, která kříží významnou technickou památku Budečskou hráz. Sílící déšť, únava z předchozích zážitků, riziko rozvodněného Labe a zkušenost, že "V nejlepším se má přestat.", nás po dlouhém zvažování od šestikilometrového pochodu odradily.
Přerov jsme opustili improvizovaným způsobem s využitím místní autobusové linky do Čelákovic a odtud podle plánu pokračovali vlakem zpět do Prahy. Výprava se navzdory indispozici jejího letitého organizátora a nepřízni počasí vydařila. I my, stejně jako světoznámý technický inovátor Henry Ford, totiž víme, že "Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu."