ZEMĚ
Se zvrásněnou kůží
týranou od věků boláky omrzlin,
s dutinami prožranými vápnem,
s horkými krátery divokých sopek,
vydána na pospas celému vesmíru,
žíhaná sluncem a kosmickým zářením
stárne naše Země.
Stále však znovu líže svá zranění,
která jí způsobil člověk.
Každý si ukládá do své paměti představu o Zemi podle toho,
jak ji poznával od svého dětství přes mladost až do stáří,
tak jak na ní žil se všemi radostmi i úzkostmi života.
Každý ten obraz je tedy dílčí a nanejvýš osobní.
Každý má tu – mezi horami a rovinou, lukami a lesy,
vodami a sněhem, zimou a létem – možnost
vybírat z tisíce záběrů.
Musíme si je ale zasloužit celým svým srdcem.