Chodskem s výstupem na Čerchov
dne 30. dubna 2017
  • Stalo se nedávno

Na to, že je těžké psáti kroniku, si stěžoval už starý Dalimil:

      "Ale věz, že-ť úsilno jesť tuto kroniku psáti,
      že-ť drbiu z rozličných jednu shledati.
      Neb to za jisté povědě,
      že-ť nikděž celé kroniky nevědě;
      neb-ť jejie vši písaři ne velmi sú snažni byli..."

Časy se sice mění, jak zpívávala Zlatá kůzlata, ale těžkosti kronikáře přetrvávají. Příkladem může být naše únorová výprava do kraje, kde se legendy mísí se skutečností a lišky dávají dobrou noc. Jednoduše řečeno, kronikový zápis z chodské anabáze se stále ne a ne vylíhnout. Pokusím se proto podat svědectví sestavené alespoň ze střípků událostí, které se mi zadřely v paměti. Věřím, že to budoucí pokolení ocení.

Příprava

  • Program připraven vzorně, místo konání pečlivě vybráno, termín z důvodu vyšší pravděpodobnosti sněhu přesunut na závěr února.
  • Počasí opět nezklamalo, sníh roztál.

Pátek 24. února 2017

  • Příjezd do hotelu, který se nacházel přímo v srdci Chodska.
  • Večeře v zakouřené hotelové restauraci.
  • Změna sobotního programu z nenáročné procházky po okolí na horskou túru.

Sobota 25. února 2017

  • Od hotelu Výhledy vyrážíme ve stopách místního patriota Jindřicha Š. Baara.
  • Úbočí Čerchova je zledovatělé, nemáme mačky ani cepíny.
  • V rozmezí 11:09 a 11:55 je vrchol Čerchova postupně zdolán všemi členy výpravy.
  • Zahříváme se ve vrcholové restauraci – někteří neodolají vystaveným koláčům.
  • Strach ze sestupu direttissimou přímo do Pece se ukazuje jako neopodstatněný – ztráty jsou nulové.
  • V Peci se houfuje masopustní průvod – dominují mu Kristus s kapucínem a jeptiškou.
  • Do hotelu se vracíme přes Výhledy – jsou zde hezké výhledy.

Neděle 26. února 2017

  • Pomocí automobilů se přemísťujeme do Klenčí pod Čerchovem.
  • Hrob J. Š. nalézáme až při odchodu ze hřbitova.
  • Baarův dům je označen dobře.
  • Krátce se zastavujeme v Trhanově – stav Lomikarova zámku je neutěšený.
  • Další přejezd ve stylu hop-on hop-off do Újezdu – rodný dům Koziny, statek Koziny, pomník obětem první a druhé světové války, rybníček a vzpomínka na první dámu novodobé české prózy, Boženu Němcovou.
  • Prohlídka Domažlic – náměstí, domy, kostel, uličky, věže, branka, hradby, náměstí, hrad, brána, náměstí, kostel, domy... a restaurace.

Závěr

  • Viděli jsme hodně, zažili jsme hodně.
  • Příští zimní výprava se přesouvá na leden z důvodu vyšší pravděpodobnosti sněhu.