V dnešním historickém exkursu na téma osmičkových roků se vrátíme k budování Dubčekova háje na Bílé Hoře. Této události se v oddílové kronice z roku 1968 věnuje samostatný zápis, který vypracoval budoucí diplomat Jarda Plíšek. Sázení stromků na počest populárního prvního tajemníka ÚV KSČ bývá často předmětem pamětnických diskusí, je proto dobře, že se ze zápisu dozvídáme nejen podrobnosti o počtu účastníků, ale i o jámě, jež měla v dalších letech sloužit ke schůzkám chlapeckého oddílu.

Dubový háj i s jámou symbolicky zmizel v propadlišti dějin, reálně pak pod několikametrovou vrstvou zeminy navezené ze stavby pražského metra na přelomu 70. a 80. let minulého století. Stejně dopadla ostatní oblíbená místa našich dětských her, která se tenkrát v prostoru mezi současnou bikrosovou dráhou a řepským lesoparkem nacházela. Ať už to byla řada menších pískoven, kde se odehrávaly urputné klukovské bitvy ve stylu "knoflíkové války", rybníček, v němž jsme lovívali čolky, nebo rozlehlé vojenské cvičiště, kam jsme každé jaro vyráželi chytat sysly a ještěrky, sbírat poztrácené patrony a dýmovnice k pyrotechnickým pokusům a v zimě bobovat na podomácku vyrobeném sportovním náčiní ze starých bruslí.

VYSAZOVÁNÍ STROMKŮ

Na počest 1. tajemníka UV KSČ pana Alexandera Dubčeka jsme se rozhodli vysázet na Bílé hoře poblíž Řepského kulturního domu dubový háj "Dubček". K sázení bylo použito prostoru od kulturního domu směrem k Motolu. Těchto několik hektarů sloužilo doposud jako smetiště. Proto jsme museli tuto prostoru nejdříve vyčistit od starého skla, plechovek a jiného harampádí. Takto připravenou plochu jsme za týden řídce osázeli žaludy, které jsme si ve Hvězdě sami nasbírali. Potom nám došlo z lesního závodu několik tisíc sazeniček, které jsme pak několik sobot mezi žaludy vysazovali. Byla to práce zajímavá a zábavná a proto jsme se na každou sobotu velmi těšili. Práce se nám všem protáhla až do pozdního podzimu, takže sazeničkám opadaly lístky a bylo někdy těžké rozeznat kořen od vršku.

Při vysazování jsme objevili mělkou, travou porostlou jámu, kterou si chceme na jaře upravit, abychom se tam mohli scházet. Okolo jámy jsme nasázeli borové sazeničky, kterých nám několik přišlo spolu s dubovými. Nyní se nemůžeme dočkat jara, abychom viděli jestli se sazeničky ujmou a těšíme se, až se budem moci poprvé sejít ve své jámě.

Dny brigád a záznamy o účasti:

13. 10. – úprava půdy pro sázení – 11 účastníků
19. 10. – sázení žaludů – 18 účastníků
26. 10. – sázení dubových sazeniček – 11 účastníků
2. 11. – sázení dubových sazeniček – 15 účastníků
9. 11. – sázení dubových sazeniček – 16 účastníků
23. 11. – sázení dubových sazeniček – 11 účastníků

Zapsal Jarda Plíšek