Dalším magickým milníkem naší historie, který je v těchto dnech masivně připomínán, je rok 1968. Pojďme se proto ohlédnout, jak jsme tehdy oslavili "půlkulaté" výročí vzniku republiky. Zdrojem nám bude zápis neznámého autora (nepodepsal se) v kronice 10. junáckého oddílu z oné doby.

V kronikovém zápisu se zmiňuje např. sázení střediskové lípy svobody u dubového hájku – lípa krátce na to, stejně jako svoboda, umřela, podobně též dubový hájek, zvaný Dubčekův. Zbyla jen nepříliš kvalitní fotografie, kterou jsme si mohli prohlédnout na těchto stránkách už před deseti lety.

Dlužno poznamenat, že druhé dvě lípy u pomníčku na konečné stanici přežily do dnešních dnů.

K tolik vzpomínanému "dubovému hájku" se v blízké době vrátíme v samostatném příspěvku, a to opět na podkladě dobového kronikového zápisu.

Přeji příjemné letní počtení o podzimních událostech před půlstoletím (pro jazykozpytce: původní text z historické kroniky je přepsán i s drobnými pravopisnými chybami).

Oslavy 50. výročí ČSSR

I naše středisko oslavilo 50. výročí vzniku naší republiky. Odpoledne 28. října 1968 v 15.00 hodin jsme sázeli naši střediskovou lípu svobody. Tuto lípu jsme již dopoledne vykopali na zahradě u Lebedů. Při této příležitosti jsme objevili zbraně, staré náboje a granáty, které byly pod kořeny lípy ještě z doby války. Sestra Lebedová to ihned ohlásila na SNB. Příslušníci ihned přijeli a náš nález odvezli. Odpoledne se celé naše středisko shromáždilo u dubového hájku, který jsme sázeli, a slavnostně jsme lípu zasadili. Některé sestry a bratři přednesli básničky nebo zazpívali. Z tohoto našeho shromáždění jsme všichni odešli k pomníčku na konečné stanici, kde jsme se zúčastnili další oslavy sázení lípy republiky a svobody.

Největším naším zážitkem byl večer, kdy jsme měli u kulturního domu slibový táborák. Také již dopoledne jsme pagodu připravili. Byl pěkná, velká. Oheň zapálili 2 bratři a 2 sestry, přistoupili k pagodě ze všech čtyř světových stran. Když byla pagoda zapálená, sestra Lebedová nám připoměla jaký slavnostní okamžik nás čeká. Bratr Borek nám přečetl pozdrav od br. Součka, který je nyní ve Spojených státech. Potom začal slavnostní slib. Slib jsme skládali po oddílech, nejdříve světlušky, vlčata, dva dívčí oddíly a potom konečně náš oddíl. Skládali jsme slib do rukou br. Borka každý sám. Všichni jsme dostali slibové odznaky a slibové diplomy. Na zakončení večera jsme se spojili v kruh a zazpívali večerku a stiskem ruky se rozloučili.

Na tuto naši střediskovou slavnost se přišli podívat i někteří rodiče.

I když celý den 28. 10. 68 byla poměrně zima všichni jsme se oslav zúčastnili a nikdo z nás určitě nikdy nezapomene na den svého junáckého slibu.