Kronika

První lednové setkání v roce 2024 se konalo ve středu 3. ledna za teplého počasí kulminujícího na 10 stupních Celsia, a to i při návratu.

Začátek se tradičně odvíjel ve třech polohách. První, kdo na operaci již byl, za druhé, koho právě operují, a za třetí, koho operace teprve čeká. Radost přeživších byla korunována veselým zpěvem a radostí, že to mají za sebou.

Objednávka pokrmů byla pestrá, ale v počtu jasně zvítězil smažený sýr, na kterém se toho dá pokazit poměrně málo. Mě trochu zklamalo množství tatarské omáčky, kterou se zde zbytečně šetřilo, ale je to jenom subjektivní názor.

Při počtu 12, 13, 14 účastníků, kteří se přes Vánoce neviděli, panovalo značné vzrušení. Překřikující se účastníci byli posléze napomenuti Zuzkou Stiborkovou, která si zřejmě vzpomněla na své učitelské období a dožadovala se, pravda, slušnou formou, abychom se ztišili a mluvili pouze, když budeme tázáni, což nás mírně pobavilo. Ale řada účastníků se opravdu začala hlásit zvednutou rukou zaťatou v pionýrském sevření pěstičky.

Vybraly se příspěvky na vedení našich milých stránek, tentokrát bez rebelie, zdražení o sto procent bylo svedeno na Fialovu vládu, která už neví kudy kam.

Protože se k lednu vážou narozeniny, tak proběhlo tradiční popíjení panáků. Tentokrát na zdraví Zuzany S. a Lindy, ty byly lehce kulaté, a Jirky H. těsně před kulatinami. Posilněni alkoholem někteří řešili střelbu na FF a bylo patrné, že názory na tento hrůzný čin měly stejný odsouzeníhodný kontext.

Také se, a to dosti nečekaně, vzpomínalo na poslední spartakiádu, na kterou účastníci zavzpomínali takřka se slzou v oku. Počty cvičících i diváků se pohybovaly v milionech, což se z dnešního pohledu zdá šokující.

Závěrem byla oprášena data týkající se pochodu na Brdy a bylo připomenuto putováni po minipivovarech pod vedením Hanky, ale to je již budoucnost. Večer tentokrát končil kolem půl desáté a utekl jako voda.

Těšíme se na příště.